Plemenné ovce mají v naší rodině tradici již dlohou dobu, Prvním chovatelem Byl Bohumil Kosař, který se se svou rodinou přistěhoval do Nového Knína v roce 1948. Po něm pokračoval Jan Kosař, jeho syn a ten to předal Tomáši Kosařovi. Jeho velký pomocník jeho jeho syn Tomáš Kosař mladší, čtvrtá generace mezi chovateli v Kosařově rodině. První plemeno, které se na farmě chovalo bylo askanijké merino známé pro svoji jemnou, kvalitní vlnu, a hlavně díky jejímu velkému objemu.
Po revoluci nastala velká změna a cena vlny rapidně klesla, zároveň se Janu do vlastnictví vrátilo 30 ha půdy k jeho 5 ha, a ještě přikoupil dalších 10 ha. Tehdy se Jan Kosař rozhodl pro zaměření se už ne na prodej vlny, ale na prodej masa a plemenného materiálu. Stádo askanijského merina začal křížit s anglickým suffolkem. Dnes se hospodaří se už na bezmála 220 ha půdy. Hlavní činností farmy je produkce plemenného materiálu ovcí suffolk a produkce ovčího a jehněčího masa. Nedílnou součástí příjmů farmy je i údržba trvalých travních porostů, za kterou jsou získávány peníze z dotací Evropské unie.
O PLEMENI ANGLICKÝ SUFFOLK
Plemeno suffolk je nejčastěji řazeno mezi masné plemeno pocházející z Anglie, kde bylo vyšlechtěné z původních ovcí plemene norfolk s berany plemene south down. Jeho charakteristickými znaky jsou černá hlava, nohy a paznehty, vlna 7–10 cm dlouhá barvy bílé až lehce žluté, sortimentu B – C. Obě pohlaví jsou bezrohá s mírně klabonosou hlavou. U beranů je klabonosost výraznější. Tělesný rámec je větší, nohy středně dlouhé, široce
postavené a silné. Hrudník je široký, vnější i vnitřní kýta dobře osvalená.
Plemeno má poměrně klidnou a vyrovnanou povahu, avšak matky jsou pouze průměrně mateřské. Je vhodné i do zhoršených klimatických podmínek. Jehňata se rodí s černou vlnou, která postupně do 6 měsíců vybělí. Hmotnost bahnice je od 60–100 kg a berana od 90-160 kg.
O PLEMENI ROMANOVSKÁ OVCE
Romanovská ovce původem z Jaroslavské oblasti Ruska je známá pro svoje vynikající mateřské vlastnosti, vysokou plodnost a celoroční pohlavní aktivitu. Vyšlechtěna byla v 17. století pouze pečlivým výběrem bez křížení s dalším plemenem. Důvod proč sem toto plemeno bylo dovozeno byl cíl produkce kvalitní kožešnické suroviny. Charakteristické znaky pro toto plemeno jsou černá hlava u beranů mírně klabonosá s bílými fleky, které se mohou objevovat i na končetinách. Obě pohlaví jsou bezrohá. U beranů je dominantním znakem černá hříva pod krkem. Vlna je smíšená, polohrubá sortimentu C – DE. Hmotnost bahnic v dospělosti je 60–70 kg u beranů 70–85 kg
OVCE KŘÍŽENÁ
Pro vytvoření základního kříženého stáda by bylo nejideálnější zkřížit východofrískou ovci s beranem suffolk. Z nedostatku dobrého a zdravého stáda východofríských ovcí se pan Kosař rozhodl pro křížení ovce suffolk s romanovským beranem. Toto křížení se provedlo dva roky po sobě na spřátelené farmě a vzniklo základní stádo křížených ovcí o cca 250 kusech jehnic. Na toto stádo se připouští plemenný beran suffok. Jehňata, která jsou takto vyprodukována se prodávají na maso. Díky tomuto křížení se dosáhlo u matek velké mateřskosti, poměrně dobré zmasilosti a oproti suffolkům větší životaschopnosti jehňat.